Užitková zahrada

Rajčata patří mezi oblíbenou plodovou zeleninu, která zdánlivě nemá vysoké nároky na znalosti a zkušenosti pěstitele. Rajčata přece vypěstuje každý! To sice ano, ale abychom sklidili co největší úrodu, je potřeba i přizpůsobivým rajčatům dopřát co nejlepší podmínky k růstu, protože jestli něco rajčata skutečně ohrožuje, pak jsou to jarní nízké teploty a letní plísně.

Kopr je velmi často využíván k dochucování oblíbených pokrmů, vždyť co by to bylo za koprovou omáčku, kulajdu nebo oblíbené tzatziki bez kopru? Tato jednoletá bylina se využívá nejčastěji čerstvá, případně zmrazená či sušená. Kopr je na pěstování nenáročný, dokonce má pozitivní účinky na růst a ochranu jiných druhů zeleniny. Dopřejete-li mu vše, co potřebuje, můžete jej hojně využívat pro své kulinářské záměry. Jednu věc ale vážně nemá rád.

Pokud si rádi pochutnáváte na čerstvě vyzrálých rajčatech z vlastní zahrady, pak vyzkoušejte i pěstování rajčat divokých. Mnohem lépe odolávají chladu i plísni než běžně pěstované kulturní odrůdy a mohutné rostliny plodí drobná rajčátka až do pozdního podzimu, dokud je nezastaví první mrazíky. Divoká rajčata jsou ideální pro malé děti, protože mají bezkonkurenční sladkou chuť i tenkou slupku, ale výborně se hodí i do letních zeleninových salátů nebo na ozdobu jednohubek.

Květen je zahradníky milovaný měsíc. Počasí umožňuje trávit čas ve větším měřítku venku a hlavně už se dá bez obav sít všechno, na co si vzpomenete. Ještě teď se dá dohnat téměř každý rest, který máte, snad jen kromě předpěstování zeleniny s dlouhou vegetační dobou.

Seznamte se s vytrvalými variantami oblíbených druhů zeleniny. Na rozdíl od běžně pěstovaného pórku, který musíte každoročně brzy na jaře vysévat ze semínek nebo cibule a česneku, které se v zahradách pěstují nejčastěji ze sadby, vytrvalé druhy vysejete či vysadíte jen jednou a po několik dalších let se o ně nebudete muset příliš starat. Čeká vás jen malá péče a bohatá sklizeň.

Už jste také propadli kouzlu mulčování? Jestli ne, doporučujeme mu dát letos šanci. Je to způsob, jak zabránit v růstu pleveli, udržet v půdě vláhu a zároveň ji alespoň trochu průběžně vyživovat. Plusů je celá řada a negativ byste našli jen málo.

Před nějakými 20 lety neměli zahrádkáři moc na výběr. Kdo neměl k dispozici hnůj od hospodářských nebo domácích zvířat, nevyráběl si jíchy (což je pochopitelné pro jejich zápach), musel se spolehnout jen na domácí kompost.

Doufejme, že mrazy jsou již pryč a my se tak můžeme pustit do přípravy zeleninových záhonů a výsevů oblíbené zeleniny. Mohlo by se zdát, že v tom nemůže být žádná věda, ale pokud se chcete dočkat pořádné úrody zeleniny, která bude zdravá a chutná, bylo by dobré pár věcí před setím dodržet. Našich rad se samozřejmě držet nemusíte, pak se ale nedivte, že soused sklidí ze stejného záhonu mnohem více než vy. Takže, na co si dát pozor při přípravě zeleninového záhonu?

Kdo si piplá sazeničky od semínka, ten to dobře zná: na začátku jara je potřeba je dvakrát vyjednotit, tzv. přepikýrovat, aby byly dostatečně silné na přesazení do záhonů. Právě teď, začátkem května, je čas na to, abyste je přepikýrovali podruhé.

Rebarbora je vytrvalá rostlina, která si našla své fanoušky a bývá k vidění na většině zahrad. Aby také ne, pokud dodržíte zásady jejího pěstování, vydrží vám na zahradě mnoho let a vy tak máte jedinečnou možnost sklízet a vychutnávat si její typicky nakyslé řapíky, které se často používají na koláče či do kompotů a jsou bohaté především na vitamín C. Jak rebarboru pěstovat, kdy musíme odstranit květy a proč řapíky musíme vždy vytrhnout?